Květen 2012

Typické japonské pokrmy

31. května 2012 v 14:36 Japonsko
Anko
Sladká pasta z bobů. Jeden z mála sladkých pokrmů, které tradiční japonská kuchyně zná. Používá se mj. jako náplň do housek, moči, ale může se jíst jen tak jako sladkost nebo zákusek.

hawan-mushi
Dušená ryby, zelenina a vejce v mističce.

Donbuli
Velká miska rýže s kousky pečeného vejce, kuřete nebo masa a trochu zeleniny

Fugu
Jíst tuto rubu není jen dobré, ale i napínavé. Obsahuje žlázu se smrtícím jedem. Pokud se tato žláza při čištění poškodí, rozšíří se jed do celé ryby. Nepodstupujte riziko a jezte jen v oficiálních restouracích specializovaných na fugu, protože tem je připravují speciálně vyškolení kuchaři. Vedle pokrmů jako fugu, sushi, fugu súpu atd. se můžete napít také fugu sako. Podle Japonců je nejlahodnější, pokud obsahuje špetku jedu.

Go-han
Vařená rýže. Není zdvořilé polévat rýži omáčkou, pouze v případě že je s ní rýže servírována. Při tradičním bohatém japonském stolování se rýže podává jako poslední (jako ,,zákusek")

Gyooza
V páře vařené nebo pečené těstíčko s náplní masa nebo zeleniny

Kalee-laisu
Nazývá se vlastně curry-rice, sle tento japonský pokrm není na rozdíl od indického tak pálivý. Omáčka curry (nezaměňovat s kari) s masem zeleninou a brambory se podává s rýží (a jí se lžící a vidličkou)

Katsu-don
Smažené vepřové maso, které se servíruje s pečenou cibulí a vejcem na velké míse rýže.

Kujila
Velryba. Lze jíst v mnoha barech sushi. Větčina Japonců ji považuje za tradiční pokrm, ne za ohrožený zvířecí druh.

Miso-shilu
Lehká polévka se základem ze sojových bobů. Je standartní součástí téměř všech jídelních lístků. Hůlkammi se z misky vyjedí kousky ryby nebo zeleniny a vývar se vypije z mističky.

Mochi
Jí se tradičně na Nový rok. Rýže se velmi krátce povaří a obrovskými dřevěnými kladivy se na velkých kamenných deskách roztluče na hutné těsto. Mochi se jí různými omáčkami nebo náplnění.

Nattoo
Fermentované sojové boby, které se jedí mj. při trasiční snídani. Vypadají jako fazolky v jemním karamelu, ovšem chutnají naprosto odlišně. Mají velmi silnou vůni i chuť. Japonci rádi dávají nattoo ochutnat cizincům a jsou někdy truchu zklamaní, když se neopotácejí pryč bílí jako stěna, ale dokonce jim i chutná.

Oden
Dušená ryba s různou zeleninou.

Odoli ebi
Živí garnáti. Vylovíte si je z velké mísy, odtrhnete hlavičku a jíte.

Okomomi-vaki
Slaná palačinka. Dostanete mísu palačinkového těsta a misky se zeleninou, garnáty atd., které si sami mísíte a pečete na horkém plátu.

O-nigili
Rýže v obalu ze sušených mořských řas, často se slanou náplní. Japonská verze chleba s máslem.

Sashimi
Syrová ryba. Jak u suši, tak u sašimi je ryba vždy naprosto čerstvá a krásně nakrájená. Některé restourace podávají masové sašimi, což je syrová svíčková, například jako italské carpaccio.

Shabu-shabu
Podobá se suki-yaki, ale ingredience se předem nepečou. Podává se se sezamovou omáčkou.

Suki-yaki
Na stole se na velké pánvi pečou plátky bifteku se zeleninou a tenkými nudlemi, a pak se vše nechá na chvilku slabě vařit ve vodě, sojové omáčce a sladkém saké. Každý se obsluhuje sám. Podává se s miskou ušlehaných vajec, do kterých se namáčí.

Sushi
Kopeček rýže, na němž je kousek ryby a truchu wasabi. Variace: sushi s vařenými garnáty, dušený úhoř, omeleta nebo dokonce okurka.

Taco
Chobotnice. Nezaměňovat s mexickými taco.

Tako yaki
Podobá se koblihám, ale nelekněte se, protože jsou plněny kousky chobotnice.

Tempura
Kousky ryby, garnátů nebo zeleniny se fritují v těstíčku a podávají s omáčkou.

Teppan-yaki
Maso, ryba a zelenina pečené na horkém plátu na stole. Populárnější v západní Evropě než v Japonsku.

Ton-katsu
Obalované a fritované vepřové maso, podávané se zeleninou a omáčkou.

Tsuke-mono
Nakládaná zelenina, která se v malých porcích podává k rýži.

Udon, laamen, soba
Toto jsou různé druhy nudlí, které se mohou připravovat mnoha způsoby: vařit v polévce, péci v sojové omáčce, podávat teplé nebo studené atd. V podstatě jde o japonské fast food a lze je jíst kdykoliv během dne.

Yaki-niki
Marinované plátky masa, které se grilují na stole.

Yaki-toli
Grilované kuřecí maso. Existuje ho mnoho variant, i s masem nebo zeleninou.

Barvy

31. května 2012 v 14:19 Slovník
Všechno jsou to podstatá jména a musí se pojit s no の.
akairono - červená 赤色の (doslova přeloženo červená barva)
midoriirono - zelená 緑色の
kiirono - žlutá 黄色の
buruuno, aoirono - modrá ブルーの 青色の
chairono - hnědá 茶色の
haiirono - šedá 灰色の
nezumiirono - myší šedá 鼠色の
orenjino - oranžová オレンジの
beejuno(zní to srandovně ) - béžová ベージュの
murasakiirono - fialová 紫色の
pinkuno - růžová ピンクの
shirono - bílá 白の
kurono- černá 黒の
kinirono - zlatá 金色の
ginirono - stříbrná 銀色の

Hiragana

31. května 2012 v 14:18 Slovník
あ- a い - i う - u え - e お - o
ば - ba び - bi ぶ - bu べ - be ぼ - bo
だ - da ぢ - dži づ - zu で-de ど - do
は - ha ひ - hi ふ - fu へ - he ほ - ho
や - ya ゆ - yu よ - yo
か - ka き - ki く - ku け - ke こ - ko
ま - ma み - mi む - mu め - me も - mo
な - na に - ni ぬ - nu ね - ne の - no
ぱ - pa ぴ - pi ぷ - pu ぺ - pe ぽ - po
ら - ra り - ri る - ru れ - re ろ - ro
さ - sa し - ši す - su せ - se そ - so
た - ta ち - či つ - cu て - te と - to
わ - wa を - wo
ざ - za じ - dži ず - zu ぜ - ze ぞ - zo
ん - n

きゃ - kya きゅ - kyu きょ - kyo
ぎゃ - gya ぎゅ - gyu ぎょ - gyo
しゃ - sha しゅ - shu しょ - sho
じゃ - dža じゅ - džu じょ - džo
ちゃ - cha ちゅ - chu ちょ - cho
ぢャ - dža ぢュ - džu ぢョ - džo
にゃ - nya にゅ - nyu にょ - nyo
ひゃ - hya ひゅ - hyu ひょ - hyo
びゃ - bya びゅ - byu びょ - byo
ぴゃ - pya ぴゅ - pyu ぴょ - pyo
みゃ - mya みゅ - myu みょ - myo
りゃ - rya りゅ - ryu りょ - ryo

Zvířátka

31. května 2012 v 14:16 Slovník
Tori - Pták 鳥
Buta - Prase 豚
Inu - Pes 犬
Tatsu - Drak 龍
Uma - Kůň 馬
Usagi - Králík 兎
Ushi - Býk (je to vlastně celý tur) 牛
Saru - Opice 猿
Hitsuji - Ovce 羊
Hatsukanezumi - Krysa (spíš myš) 廿日鼠
Hebi - Had 蛇
Tora - Tygr 虎
Doubutsu - Zvíře, Živočich 動物
Neko - Kočka 猫
Raion - Lev ライオン
Chiita - Gepard ちいた
Chou - Motýl 蝶
Risu - Veverka 栗鼠
Roba - Osel ろば
Ahiru - Kachna domácí 家鴨 nebo 鶩
Sagi - Volavka さぎ
Ahoudori - Albatros 阿房鳥
Kiji - Bažant 雉
Kujaku - Páv 孔雀
Ari - Mravenec 蟻
Dendenmushi - Hlemýžď 蝸牛
Sakana - Ryba 魚
Koi - Kapr 鯉
Paiku - Štika ぱいく
Fuka - Žralok 鱶
Iruka - Delfín 海豚
Shimauma - Zebra 縞馬
Panda - Panda (zvláštní co) パンダ
Kuma - Medvěd 熊
Anaguma - Jezevec 穴熊
Ookami - Vlk 狼
Kitsune - Liška 狐
Hato - Holub 鳩
Morumotto - Morče モルモット
Hamusutaa - Křeček ハムスター
Kawauso - Vydra 獺
Kawazu - Žába 蛙
Kumo - Pavouk 蜘蛛
Sasori - Štír 蠍
Suzumebachi - Vosa 雀蜂
Hachi - Včela 蜂
Hae - Moucha 蝿

Světové strany

31. května 2012 v 14:14 Slovník
sever - kita
východ - higaši
jih - minami
západ - niši

Znamení zvěrokruhu

31. května 2012 v 14:13
České
Hitsuji - Beran 羊
Ushi - Býk 牛
Futugo - Blíženci 仏語
Kani - Rak 蟹
Shishi - Lev 獅子
Otome - Panna 少女
Tenbin - Váhy 天秤
Sasori - Štír 蠍
Ite - Střelec 射手
Yaga - Kozoroh やが
Mizugume - Vodnář みずぐめ
Uo - Ryby 魚

Japonské
Tori - Pták 鳥
Buta - Prase 豚
Inu - Pes 犬
Tatsu - Drak 龍
Uma - Kůň 馬
Usagi - Králík 兎
Ushi - Býk (je to vlastně celý tur) 牛
Saru - Opice 猿
Hitsuji - Ovce 羊
Hatsukanezumi - Krysa (spíš myš) 廿日鼠
Hebi - Had 蛇
Tora - Tygr 虎

Dny, měsíce, roční období

31. května 2012 v 14:08 Slovník
Dny
Gecujóbi (spíše se říká jen Gecu) - Pondělí 月曜日
Kajóbi (říká se Ka) - Úterý 火曜日
Suijóbi (říká se Sui) - Středa 水曜日
Mokujóbi (říká se Moku) - Čtvrtek 木曜日
Kinjóbi (říká se Kin) - Pátek 金曜日
Dojóbi (říká se Do) - Sobota 土曜日
Ničijóbi (říká se Niči) - Neděle 日曜日

Měsíce
Ičigacu - Leden 一月
Nigacu - Únor 二月
Sangacu - Březen 三月
Šigacu - Duben 四月
Gogacu - Květen 五月
Rokugacu - Červen 六月
Šičigacu - Červenec 七月
Hačigacu - Srpen 八月
Kugacu - Září 九月
Džúgacu - Říjen 十月
Džúičigacu - Listopad 十一月
Džúnigacu - Prosinec 十二月

Co je dneska za den - Kjó wa, nanjóbi deska
Kolikátého je dneska - Kjó wa, nanniči deska
Dnes je.. - kj=o wa, ...des
dnes - kjó
včera - kinó
zítra - ašita
ráno - asa (ni)
přes den - hiru
okolo poledne - hiru ni
večer - júgata (ni)
v noci - joru (ni)
zítra ráno - ašita no asa
včera večer - kinó no joru (júbe)
dnes ráno - kesa
dnes večer - komban

Roční období
jaro - haru
léto - nacu
podzim - aki
zima - fuju

Čas

31. května 2012 v 14:00 Slovník
Čas se většinou uvádí nejjdednoduším způsobem, počtem hodin + počtem minut, tak jak čteme digitální hodiny. Půlhodiny se uvádějí jako celé hodiny plus půlhodiny.

Kolik je hodin? - Ima, nandži deska?
Je šest hodin. - Rokudži des.
Je půl sedmé - Rokudži han des.
...hodin...minut - ....dži...fun des
6:05 - rokudži gofun
7:10 - šičidži džuppun
8:15 - hačidži džúgofun
9:20 - kudži nidžuppun
10:30 - džúdži han/džúdži sandžuppun
11:45 - džúičidži jondžúgofun
12:55 - džúnidži godžúgofun

minuta - ippun
deset minut - džuppun
hodina (trvání) - iči džikan
hodina a půl - ičidžikan han

Čísla

31. května 2012 v 13:52 Slovník
1 - Ichi [iči] 一
2 - Ni 二
3 - San 三
4 - Shi/Yon [ši/jon] 四 (častěji se používá tvar jon, první příliš připomíná slovo pro smrt)
5 - Go 五
6 - Roku 六
7 - Shichi/Nana [šiči] 七 (opět se více používá druhý tvar)
8 - Hachi [hači] 八
9 - Kyuu [kjú] 九
10 - Juu [džú] 十

Čísla od 11 do 19 vytvoříme pomocí slovíčka "juu", tedy deset, které jednoduše přidáváme před zvolené číslo.
11 - Juuichi 十一
13 - Juusan 十三
15 - Juugo 十五
19 - Juukyuu 十九
.....

Číslovky 20, 30, 40 a další tvoříme opět pomocí "juu", tentokrát ale za číslem.
20 - Nijuu 二十
40 - Yonjuu 四十
60 - Rokujuu 六十
....

Další čísla vytvoříme pomocí tvarů desítkové soustavy, ke kterým přidáme vhodnou koncovku v podobě čísla pro jednotky.
83 - Hachijuusan 八十三
31 - Sanjuuichi 三十一
75 - Nanajuugo 七十五

Stovky
100 se řekne Hyaku [hjaku]. Další se tvoří tak, že za číslici přidáme slovo Hyaku. Pozor na nepravidelné čtení.
100 - Hyaku 百
200 - Ni Hyaku 二百
300 - San Byaku 三百
400 - Yon Hyaku 四百
500 - Go Hyaku 五百
600 - Roppyaku 六百
700 - Nana Hyaku 七百
800 - Happyaku 八百
900 - Kyuu Hyaku 九百

Příklady:
352 - San Byaku Go Juu Ni 三百五十二
666 - Roppyaku Roku Juu Roku 六百六十六

Tisíce
1000 se řekne Sen nebo Chi [či] 千. V počítání se ale používá pouze Sen. Opět se za číslovku přidává slovo SEN.
1000 - Sen 千
2000 - Ni Sen 二千
3000 - San Zen 三千 (pozor na nepravidelné čtení!!)
4000 - Yon Sen 四千
......

Desetitisíce
Japonci mají speciální slovo i pro 10 000. To je Man 万.
10 000 - Ichi Man 一万
20 000 - Ni Man 二万
30 000 - San Man 三万
.....

Příklady:
15 444 - Ichi Man Go Sen Yon Hyaku Yon Juu Yon 一万五千四百四十四
57 831 - Go Man Nana Sen Happyaku San Juu Ichi 五万七千八百三十一
100 000 - Juu Man (deset desetitisíců) 十万
1 000 000 - Hyaku Man (sto desetitisíců) 百万

první/poslední - ičibanme/saigo
druhý - nibanme
třetí - sanbanme
čtvrtý - jonbanme
pátý - gobanme
šestý - rokubanme
sedmý - nanabamne
osmý - hačibanme
devátý - kjúbanme
desátý - džúbanme
dvacátý - nindřúbanme
třicátý - sandžúbanme
......

Základní slovíčka

31. května 2012 v 13:42 Slovník
ano - hai

ne - iie

děkuji - arigató

prosím (vybídka) - dózo

prosím (prosba) - onegai šimas

promiňte - sumimasen

pomoc - tasukete

cininec gaidžin

Čechy - Čeko

Čech - Čekodžin

Japonsko - Nihon

japonština - nihongo

Rozumíte? - Wakarimaska?

Nerozumíte - Wakarimasen

Na zdraví - Kampai

Dobrý den - Konniči wa

Dobrou noc - Ojasumi nasai

Kde je...? - ...ea doko deska?

kdy - icu

co - nani

jak - dó